Schůzka pracovního týmu před prázdninami

V pondělí 20. června se sešel celý realizační tým před prázdninovou pauzou. Po prvním workshopu se zástupci jednotlivých ústavů zamysleli nad tím, jak by využívali software pro virtuální výstavu, jaké formy obsahu by mohli do výstavy dát, jak by výstavy koncipovali a vše zpracovali do prezentace či textu. Nina Wančová všechny prezentace a texty zpracovala a na workshopu závěry přednesla ostatním. Není překvapením, že software pro virtuální výstavu by měl umožňovat vkládat texty, krátké i delší, obrázky, video, audio,  3D objekty, (interaktivní) mapy, chronologická data, grafy či infografiku. Na workshop jsme pozvali i dva grafické designéry, kteří by se měli podílet na tvorbě softwaru – jeden z nich má zkušenosti zejména s tzv. frontend částí webu (to, jak web vnímá a používá uživatel), druhý s tvorbou uživatelského rozhraní pro tvorbu webu, s tzv. backened částí. Doufáme, že se tito dva odborníci budou vzájemně doplňovat a práce s nimi pomůže tomu, aby software byl uživatelsky příjemný jak pro muzejníky, či vědce, kteří v něm budou výstavy tvořit, tak i pro návštěvníky, kteří budou výstavy navštěvovat. Větší diskuse se strhla o tom, jaké způsoby procházení obsahu by software měl nabízet. Při tvorbě výstavy lze vycházet z chronologického pojetí tématu, představovat téma skrze prostor (mapu) nebo umožnit různé cesty, které si volí sám uživatel. Jsme toho názoru, že nemůžeme virtuální výstavu redukovat jen na chronologické procházení, které je dnes moderní a navigace se omezuje na srollování po stránce.

Druhým tématem byla virtuální znalostní báze, software usnadňující práci se zdroji a správu materiálů pro vědeckou práci. V diskusi jsme otevřeli téma, zda by software měl umožňovat vkládat k evidenčním kartám obrázky, .pdf dokumenty nebo např. OCR scany a v případě, že ano, kde by obrázky měly být uloženy, neboť služba bude serverová. Někteří se otázku snažili bagatelizovat, ale pro design softwaru je velmi podstatná, neboť ovlivňuje architekturu programu. Otázkou totiž je, zda uživatelé budou ochotní svěřit svá data veřejným úložištím typu Google docs, Dropbox apod.

Tomáš Foltýn na jednání pozval odborníky na OCR, kteří mají zkušenosti s open source OCR mechanismem Tesseeact. Seznámili nás s výhodami a nevýhodami Tesseract a upozornili nás, že bychom do implementace OCR neměli zapomínat na úpravu vstupních obrázků, z kterých se OCR vyrábí, neboť na jejich kvalitě závisí výsledný text.

Závěrem setkání nás Ivana Šlapáková krátce seznámila s procesem sjednocování metadat pro zastřešující platformu INDIHU, která bude zpřístupňovat digitální materiály z jednotlivých ústavů.

Comments are closed.